Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dort č. 11_Duhový_koťátka

002_duhove-smesi_logo.jpgPo zakoupení směsi netrvalo dlouho a nastal den   D, kdy jsem se jala upéct první duhový dort.  Balení obsahuje šest sáčků s různou barvou a odpovídající příchutí (červená = jahody,   atd.). V návodu stojí, že se má každé balení šlehat se 2 celými vejci po dobu asi 8 minut.

 

V těch dnech jsem se zrovna ocitala ve fázi výběru nového ručního šlehače, neboť  ten stávající dle šíleného vrčení, kvílení a  skřípění vypadal, že odejde každým dnem.  „8 minut x 6 balení….no nevím, nevím, to asi  fakt nepřežije! A navíc, se mi u toho nechce  stát!“ Vybírala jsem totiž mezi dvěma šlehači s otočnou mísou, protože vyšlehávání piškotových korpusů, respektive žloutků je vždy na dlouho. Jeden šlehač měli na prodejně, druhý by museli objednat. První šlehač měl nakloněnou mísu, tedy schopnost vyšlehat opravdu velmi malé množství, druhý zase bytelnější metly. Pořád jsem se nemohla rozhodnout, které měřítko má pro mě větší váhu. Po vyšlehání prvního žlutého balení starým šlehačem jsem pochopila, že se další práce bez nového šlehače neobejde. Urychleně jsem proto došla k závěru, že šlehač s naklopenou otočnou mísou je a bude pro mě přínosnější, navíc mě paní v obchodu ujistila, že s těmito metličkami vyšlehává i bramborovou kaši (což byl vedle dortování můj druhý požadavek). A co víc, tento šlehač byl ten, který byl na prodejně. Takže jsem naskočila do auta a hurá pro šlehač.  Ostatní balení duhového dortu jsem vyšlehala novým šlehačem a rozdíl byl opravdu markantní. Tyto placky oproti první – žluté – byly vyšlehané, co do objemu vzniklé hmoty, o 30-40% více!

 

006_logo.jpgPři šlehání i pečení některých barev – příchutí, zejména pak u fialové – borůvkové, jsem měla dojem, že tak nějak nelibě voní, až smrdí. Naproti tomu třeba zelená – pistáciová a oranžová – broskvová i po upečení voněly nádherně. Vzhledem k těmto disproporcím v čichovém vnímání jednotlivých placek jsem nabyla pocitu rozčarovanosti, vůbec jsem nevěděla, co od upečených placek čekat. Navíc se mi zdály poněkud vlhké. Nedůvěra ve mně rostla čím dál víc. A co ty vršky korpusů – pekla jsem je nějak do tmava, nebude to po rozkrojení vidět a vadit? Strach z výsledku sílil. 

 

Další den jsem vyhodnotila jako nejlepší krém, z důvodu domnělé vlhkosti placek, máslový krém nastavený bílkem. Jednotlivé díly jsem promazala velmi slabě. Popravdě, viděla jsem, že mám málo krému a nechtělo se mi přidělávat další – proč taky tolik práce, když ani nevím, jak to celé dopadne. Protože jsem měla žlutou placku tak trochu zdeformovanou, na jedné straně více vyběhnutou, bylo jasné, že budu muset vyrovnávat vršek dortu. Poslední placku jsem dala červenou a hmotu pro vyrovnání (krém + rozdrobený korpus z jiného dortu) jsem obarvila na červeno. Stěny dortu jsem pomazala jen slabě krémem, už jsem neměla krém a ani tu hmotu z rozdrobeného korpusu.

 

Po pár hodinách tuhnutí jsem dort potáhla K2, img_6318.jpgozdobila z vrchu čtyřmi již delší dobu připravenými kočičkami  a na spodním obvodu jsem pro oživení vložila mezi perličky ornamet v jiné barvě. Měla jsem v úmyslu ozdobit dort po obvodu krajkou, kterou jsem si koupila společně se směsí od stejného výrobce. Nicméně jsem krajku po 4 neúspěšných pokusech vzdala. Škoda, ale více úsilí jsem tomu fakt již věnovat nemohla a ani nechtěla, vždyť nebylo jasné, zda to bude vůbec k jídlu.

 

Dort byl určen na rodinou oslavu. Nikomu jsem neřekla, že je duhový. Za to jsem všem řekla, že je z koupené směsi, že fakt nevím, jaké to bude, že je to jen takový hokus pokus a gro spatřuji v tom druhém dortu – že ten je chuťově fakt bomba! Z tradičních a poctivých surovin!

 

Po všech procedurách, které k oslavám patří, nastal okamžik krájení dortů. Jako první se rozkrájel ten z tradičních surovin a každý chtěl ochutnat i kousek toho druhého, toho ze z koupené směsi. Protože  duhový dort je ze 6 placek, je také pěkně vysoký, takže zakrojit takový dort a vyjmout první dílek je trochu náročnější. Když ovšem první dílek byl vyjmut nad úroveň dortu, mezi oslavenci zavládlo naprosté nadšení a neskrývavé překvapení. Vyjmutý dílek vypadal naprosto fantasticky! Duhování se náramně povedlo a vzhledově dort po rozkrojení předčil veškerá očekávání. A nutno dodat, že i po ochutnání. Děti byly nadšené nejenom z duhování, ale také z příchutí a celkové chuti korpusu. Toho dne jsem konečně pochopila, proč žádný recept na korpus neodpovídá korpusům dortů zakoupených v cukrárnách a které mi tolik chutnají a i napohled vypadají skvěle.  ……protože jsou pečené z průmyslových směsí.

 

007_logo.jpg 008_logo.jpg

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář