Dort č. 13_Duhový_dětský_kravičky v ohrádce

Dort č. 13 bude duhový, korpus o průměru 22 cm. Je pro právě dvouletého chlapečka na dětskou narozeninovou oslavu. Maminka si přeje duhový, ostatní nechává na mě. Pro tahle mrňata peču nejraději. Jsou ve věku, kdy pobírají rozum a správně pochopí, že to krásné a barevné je pro ně. Proto je třeba přistoupit k jednoduchým figurkám, bez špejlí či drátků.

Koncept dortu jsem měla v hlavě během chvilky. Dvě černobílé kravičky sedící na zelené travičce významně na sebe hledícíJ Jestli budou držet číslo, či bude uprostřed stát nebo ležet před nimi, si ještě rozmyslím. S držením čísla nemám dobré zkušenosti, někdy ručičky padají a je třeba je přidrátkovat, takže tuto možnost vylučuji vzápětí. Protože dort bude vysoký, udělám plastické zdobení (tak říkám vykrajovaným obrazcům), tedy 2 stromy, travní trsy – to je jasné, a konečně vyzkouším plot kolem dokola. Koncepčně se bude podobat dortu č. 5, který byl pro stejně starého chlapečka. Shodně udělám modrou oblohu, sluníčko, nějaký ten mráček,…. Jméno oslavence vykrojím menším písmen a bude celé duhové – 8 písmen – co písmeno, to jiná barva/odstín.

1.Fáze

V první fázi jsem si musela nejdříve obarvit hmotu. Spotřebovala jsem něco málo přes 1 kg SmartFlex Velvetu. Protože tato hmota není zcela bílá, použila jsem na část hmoty bělidlo. Mohu-li doporučit, dávejte pozor při dávkování, protože přílišná běloba = horší práce s hmotou. Běloba ji naředí a tak nějak rozleptá, takže se hmota pak lepí a vše na ní – bože ten prach ze vzduchu, jak tohle řešit? Když jsem druhý den dobarvovala ještě kousíček, dala jsem běloby méně a rozhodně se s hmotou pracuje lépe. Sice to je na odstínu trochu znát, ale oželím absolutní bělobu ve prospěch lepší zpracovatelnosti.

V rámci této fáze jsem si připravila tělíčka kraviček, aby do druhého dne trochu oschla a při položení hlavičky si toliko nesesedla. No a také jsem vykrojila všechny obrazce, které budu potřebovat. Celková doba 1. fáze je 4 hodiny.

2.Fáze

Ve druhé fázi jsem domodelovala kravičky se všemi detaily. Kravičky dělám pro tyto malé děti ráda. Zdá se mi, že tato zvířátka dobře a pozitivně vnímají. Nicméně doba této fáze opět 4 hodiny. Chybí jen ocásky a připevnit nožičky – to udělám až při finální kompletaci dortu.

Zde se můžete podívat na mé osmihodinové snažení – uf!

3.Fáze

Pečení korpusu z duhové směsi není nijak náročné, když pominu šlehání 6 x 8 minut a opakované umývání šlehače a formy. Náročné to je tedy časově a co rozhodně chce chvilku, je počkat, až si těsto ve formě sedne. Po vyšlehání jej jednoduše nalejte do formy a tak 15 minut počkejte, než se vyrovná hladina těsta. Jakmile budete pospíchat a dávat těsto hned do trouby, patrně se vám bude dít to co mě, tj. že na jedné straně korpusu bude kraj vyšší, což je nežádoucí. Teprve až když jsem zvolnila tempo (a přikoupila si druhou formu, abych v ní mohla těsto nechat sednout, než se upeče v první formě) se mi dařilo péct takřka rovné placky. Doba této fáze cca 2,5 hodiny. Korpusy nechávám do druhého dne vydýchat.

4.Fáze

Fáze krému a vyhlazování roviny – nejvýznamnější část tvoření dortu.

Krém jsem vybrala máslový nastavovaný bílkem. Nějak nemám pořád odvahu použít šlehačkový nebo tvarohový krém. Navíc se domnívám, že tento krém je optimální i z hlediska chutě, neboť dá vyniknout ochuceným korpusům. Postup na tvorbu bílkovinného krému najdete již v rubrice receptů. A teď si uvědomuji, že jsem neudělala foto pokrémovaného dortu. Jak se to zdařilo, bude zřejmé z následující fáze potahování. Čím lépe dort vyrovnáte krémem, tím menší práci budete mít při potahování a hlavně to bude vypadat lépe. Ráda používám na výstavbu vrstvy pod potahovou hmotu směs korpusu a krému (tj. punčovinu), tentokrát jsem musela použít jen krém. Nicméně jsem si byla jistá, že to s tímto máslovým krémem nastaveným bílkem zvládnu i bez korpusové směsi (punčoviny). Doba přípravy krému a pokrémování dortu asi 1 hodinu.

Před potažením dávám dort do lednice ideálně na 12 hodin. Tentokrát jsem měla málo času, v lednici byl asi jen na 4 hodiny, přičemž jsem výkon lednice zvýšila na maximum. Naštěstí jsem mezi jednotlivá patra používala málo krému a usoudila, že tento krém tuhne dobře a rychle a doba 4 hodin bude stačit.

Vyšlehané bílky do krému

5.Fáze

Poslední fází je potažení dortu a finální kompletace marcipánem – rozuměj cukrářskou/potahovou hmotou. Na potahování jsem opět vybrala moji chuťově zatím nejoblíbenější K2. Na práci je taková horší, jakoby drobivá a mě navíc na ohybech vždy popraská. Někdy si říkám, že je to vahou převislé hmoty, ale jak tomu zabránit, zatím netuším.

Rovina se opravdu povedla.

A zde jsou z blízka patrné prasklinky na ohybech dortu.

Ty nejhorší ozdobím kvítky či motýlky.

Tak a teď přichází chvíle na celém dortování nejbáječnější – zdobení!

Už při kupování druhé formy bylo jasné, že nemám formu o průměru 22 cm, jak jsem si původně myslela, ale jen 20 cm. Takže původní představa o obloze a sluníčku na pozadí sedících kraviček byla to tam – vše se tam nevejde. Bylo třeba vymyslet kompozici jinou.

Sluníčko jsem nakonec umístila na bok dortu mezi stromy. Přeci jenom trochu zaschlo, paprsky proto odstávají. I větvičky stromku zcela nelícují s dortem. Při snaze je přimáčknout k dortu na některých místech popraskaly. Na ty největší prasklinky jsem dala ptáčky. Na lepení ozdob používám vodní pero (pod tímto názvem jej seženete na netu ve specializovaných eshopech) a plním jej vodkou.

Na travní trsy se nedostalo. Bylo by toho na dortu zbytečně moc a i zde platí, že někdy méně znamená více. Ohrada má šmrc, je dobré ji nechat vyniknout.

Na bocích dortu už chybělo jenom doplnit travičku na prázdná místa mezi stromky a ohradou.

A šup s tím zpět do lednice a pokračování zas až ráno. Kolik že jsem s tímto strávila času? Přestala jsem sledovat čas….

Druhý den bylo třeba dort dokončit. Napsat jméno, posadit kravičky, případně ještě dozdobit a vytvořit glazuru, bez které jakoby dort nebyl hotov.

Pořídila jsem si vypichovač na písmenka s vyhazovačem. No, musím konstatovat, že práce s ním je fakt děsná. Líbí se mi, když jsou písmenka taková hezká plná, oblá. Nicméně tento vyhazovač mi, zejména u krajních písmenek, do nich dělá nežádoucí otisky, které se mi jednak nelíbí a jednak ruší ostatní, dobře (dle mých představ) vypíchnutá písmena. A protože měkké i je zrovna na kraji a ne a ne ho vypíchnout dle mých představ, odkrojila jsem nožičku z vedlejšího písmena H. Trochu to je vidět, ale vadí mi to méně, než „vada“ celého písmene. Na číslovku jsem použila jiný vypichovač. Byla docela makačka vybrat optimální barvu pro číslo.

Z úplně posledního glazurování šelakem (leskem na čokoládu a marcipán ve spreji) mám vždy největší obavy. Sice si bez něj dort nedovedu představit, ale pořád to s ním nějak neumím. Jakmile to s ním totiž přeženete, udělají se vám na povrchu mapy a co hůř, může vám vaše dílo obarvit. Vytvoří na něm nažloutlou vrstvu, což zrovna na pracně obarvené bíle hmotě pro kravičky, není žádoucí. A přesně to se mi na jedné nožce povedlo. Celkově bych řekla, že po aplikaci šelaku kravičky nejsou tak běloskvoucí … nuže, něco za něco. Záběr níže je bezprostředně po použití spreje. Po zatuhnutí v lednici (ideálně 4 i více hodin) šelak vytvoří velmi příjemný vzhled. Pořád se leskne, ale již ne tolik.

Epický dort je hotov!