Dort č. 33 Patrový dort Pokemoni v trávě II.
První patrový dort jsem tvořila na dětskou oslavu pro dva skvělé kluky a jejich kamarády. Každému z oslavenců patřila jedna strana dortu. V hlavě jsem měla promyšleno, jak při tvorbě patrového dortu budu postupovat. Konfrontace mých vymyšlených postupů byla při realizaci nepříjemná. Také proto, že mě tlačil čas.
Ze začátku šlo vše hladce, přestože jsem musela postupovat rychle. Upekla jsem dva korpusy, větší čokoládový, menší vanilkový a promazala je stejným krémem - spodní vrstvu čokoládovým krémem, vrchní vanilkovým. Pak již zbývalo vše jen hezky dotvarovat.
Druhý den ráno následovalo potažení.
Po potažení přišla první chyba, která se prokázala později. Ozdobila jsem totiž, každý korpus samostatně, ještě před sestavením.
Čas mě tlačil velmi a bylo jasné, že položit vrchní korpus tak, aby byl optimálně vycentrován se spodním korpusem, nebude vůbec jednoduché. Navíc jsem již neměla žádný krém na spojení korpusů, proto jsem si řekla, že vrchní korpus připevním tak, že do spodního zapíchnu dvě výstuže, které budou vyčnívat několik centimetrů a na to napíchnu vrchní korpus.
Nápad to byl z hlediska upevnění korpusu dobrý, ale z hlediska centrování zoufalý. Měla jsem de facto jen jeden pokus a ten se, bohužel, moc nepovedl. Číslo mělo být nad středem jména, což rozhodně není ani na jedné straně. Ale to je způsobeno i tím, že korpusy byly zdobeny před sestavením.
A protože na dortu bylo méně místa než jsem čekala a čas neskutečně kvapil, již jsem nevyřešila, kam s tímto druhem pokémona.
