Otavské dorty - s láskou a péčí

Moje zahrádka :-)

Květinovou vazbu jsem si připravila s třítýdenním předstihem, neboť jsem věděla, že později na to nebude čas. Základem měly být tři růžové růže a dvě oranžové lilie, přičemž jedna před rozkvětem, tedy poupě. Na doplnění kytice jsem si připravila malá barevná kvítka. Volila jsem odstíny žluté a červené. Pro celkové zjemnění jsem udělala i pár bílých kvítek s tím, že použiji co se mi bude hodit až při finálním vázání kytice. Měla jsem jen přibližnou představu, jak by měla kytice vypadat. 

Společně s kyticí jsem měla vymyšleno na dort umístit i sovu s promoční čepičkou - symboly moudrosti a vzdělání. Vyhrála jsem si zejména s detailem peří na křidýlkách. 

V závěrečné fázi tvorby hlavního květu - lilie jsem použila prachové barvy na vystínování okvětních lístků. Měla jsem v plánu (po minulé zkušenosti s listy fialek)  na závěr použít šelak. A efekt je fantastický, což dokládají fotografie. Trochu jsem si nevěděla rady s tečkami, je jich nějak moc a lehce ruší dojem z květu. Na fotografiích vynikají ještě o něco více, než v reálu. Poučení pro příště, udělat jich méně.  

Růže jsem nestínovala, líbila se mi jejich původní barva, kterou jsem si mimochodem při barvení hmoty sama namíchala. Jednu pokusní růži jsem zkusila vystínovat a nebylo to ono. Možná, že odstín prachové barvy nebyl vhodný k odstínu růže. Nepodařilo se mi zatím sehnat hezkou růžovou prachovou barvu. Drobná kvítka a bílé květy jsem nestínovala ani nešelakovala. Možná jsem malá barevná kvítka mohla šelakem vzít. No a bílá kvítka nikdy! Dostaly by nažloutlý odstín.

Zahrádku s lístečky jsem nevyfotila, ale bylo jich rovněž požehnaně. Každý lísteček jsem natřela prachovými barvami z lícu i rubu a aplikovala z obou stran šelak. Příště je třeba se lépe vypořádat se stékáním šelaku z listů a zanecháváním velkých kapek na koních listu. 

Když jsem se poprala s jednotlivými květy, kvítky a lístky přišel čas na vazbu kytic. Nemám s floristikou žádné zkušenosti a už vůbec ne s vazbou cukrových květů na dort. Hledala jsem na netu, ale žádný návod, jak postupovat jsem nenašla. Nakonec jsem na jednom videu zahlédla, že paní měla uvázány dvě dílčí kytice samostatně, které pak svázala do jedné. Zařídila jsem se podle toho a také vytvořila dvě dílčí kytice.

Předběžné aranžmá dortu.

Zůstávala zásadní otázka, jak kytici připevnit na dort. Dílčí kytice byly hodně těžké. Navíc bylo třeba, aby aranžmá přežilo hodinovou cestu autem. 

Tvorba dortu přišla až o tři týdny později. Potah dortu jsem měla vybraný bílý Smartflex Velvet s mandlovou příchutí, ve stejné barvě i moji oblíbenou borduru. Jen jsem neměla představu o korpusu a krému. Chtěla jsem se pokusit o něco nového, výjimečného. Korpus jsem nakonec zvolila vanilkový a na netu pohledala inspiraci ohledně krému. Zalíbil se mi malinovo-máslový a volba to byla výborná. Jen u receptu byla uvedena informace, že není vhodný pod potahovou hmotu, byť je i z másla. Měla jsem možnost na potah použít čokolínu a nemusela bych řešit mantinely ještě z jiného krému. Čokolína má ale smetanový nádech a já chtěla opravdu bílou. Proto jsem ještě připravila vanilkovo-pudinkový krém s bílou čokoládou pod potahovou hmotu a volba to byla vážně vynikající. Chuť tohoto krému se výborně doplňovala s chutí malinového krému. Malinovým krémem jsem dort promazala 2x o tloušce cca 7 mm a s krémovým mantinelem to bylo tak akorát. Krémovým mantinelem byla punčovina, tedy krém smíchaný s rozdrobeným korpusem. Jestli se mě dostane foto nakrojeného dortu, tak jej sem doplním.

Není vůbec špatné mít doma maketu dortu a vyzkoušet si rozvržení zdobení ještě dříve, než budete kompletovat dort. Přestože jsem měla jasnou představu  (i díky maketě - viz foto výše), měla jsem obavy o upevnění květin do dortu. Přestože nejsou zrovna levné na to, že je to jenom kousek plastu, doporučuji, abyste si pořídili zapichovače květin do dortu. Vypadají jako hmoždinky, ale poskytnou vám neuvěřitelnou službu. Když si vzpomenu, jak jsem se při dortu s miminkem pokoušela zapíchnout kytici do dortu.... Nebylo to hygienické a ani v něm kytice, byť nebyla moc velká, nedržela a deformovala potah. 

Zapichovače jsem píchla do dortu těsně vedle sebe a vložila do nich připravené kytice (jedna s růží, druhá s lilií) a čekala, co se bude dít. Kromě toho, že kytice vypadaly na dortu fantasticky, se nedělo nic. Ani během převozu. Ani se nehly. To byla velká úleva a poslední úkol - zdárný převoz - byl splněn, jak se říká, bez ztráty kytičky.